A Ježíš pravil:
BLAHOSLAVENÍ JSOU TI, KTEŘÍ PROSTĚ PŘIJÍMAJÍ SLOVO, NEBOŤ JEJICH JEST KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ.
Nehloubejte a nemudrujte o mých slovech, neboť tím byste nikdy nedošli konce. Neříkejte svým bližním o tom, co se vás v nich dotklo, neboť oni jsou jiného druhu. Vyňali by z nich jen to, co je jim vlastní, a vás by tím zmátli!
BLAHOSLAVENÍ JSOU LIDÉ, KTEŘÍ JSOU TRPĚLIVÍ A MÍRNÍ, NEBOŤ ONI ZEMI VLÁDNOUT BUDOU.
Učte se čekat a učte se mírnit, pak budete mít jednou v sobě moc ovládat jiné lidi. Vaše vlastní kázeň ukázní druhé!
BLAHOSLAVENÍ JSOU TI, KTEŘÍ MUSÍ PROCHÁZET UTRPENÍM, NEBOŤ ONI UTĚŠENI BUDOU.
Nežalujte, stihne-li vás utrpení. Snášejte je a buďte silní! Nemůže k vám žádné utrpení, které sami nepřivoláte a nenecháte k sobě proniknout. Učte se však na něm a změňte se ve svém nitru.
Pak od vás odpadne a vy budete volní!
BLAHOSLAVENÍ JSOU TI, KTEŘÍ PROSÍ O SPRAVEDLNOST, NEBOŤ ONI SPRAVEDLNOSTI DOJDOU.
Domníváte-li se, že trpíte bezpráví, tu pohlédněte na lidi, kteří jsou vašimi bližními, a odčiňte vše, co jste jim kdy udělali. A to i tehdy, když se domníváte, že jste v právu! Žádný člověk nemá právo připravovat druhému bolest a utrpení! Budete-li v tomto směru čistí, pak vám žádný člověk neučiní bezpráví, neboť bude zahanben velikostí vašeho ducha!
BLAHOSLAVENÍ JSOU MILOSRDNÍ, NEBOŤ ONI MILOSRDENSTVÍ DOJDOU.
Neklamte se však a nekonejte falešné milosrdenství, nýbrž uvažte, zda vaše dobrá vůle také lidem opravdu prospívá.
BLAHOSLAVENÍ JSOU POKOJNÍ, NEBOŤ ONI BUDOU NAZÝVÁNI DĚTMI BOŽÍMI.
Mít v sobě mír, pokoj a zprostředkovávat jej lidem, to vyžaduje takovou čistotu duše, že jen málo lidí na zemi se již může nazývat dětmi Božími. Člověk, který má v sobě opravdový mír, bude pro své bližní úlevou a balzámem, bude jejich rány léčit již pouhým bytím!
BLAHOSLAVENÍ JSOU TI, KTEŘÍ TRPÍ PRO SPRAVEDLNOST, NEBOŤ JEJICH JEST KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ.
Trpět pro spravedlnost znamená trpět pro pravdu. Vzít na sebe vše a překonat všechno, aby mohl zůstat pravdivým, to je pro člověka to nejtěžší při jeho putování. To znamená vše: spravedlivě žít, pravdivě žít až do toho nejmenšího. A to bude vyžadovat mnoho bojů a mnoho utrpení, to bude prožitím, opravdovým prožitím na celé pouti člověka. Taková má být jeho cesta, aby mu zůstala otevřenou cestou do království nebeského.
BLAHOSLAVENÍ JSOU TI, KTEŘÍ JSOU ČISTÉHO SRDCE, NEBOŤ ONI BOHA VIDĚT BUDOU.
V těchto slovech spočívá všechno, to nejvyšší, čeho může člověk dosáhnout: vidět Boha v jeho dílech. Srdce člověka musí být čisté a jasné jako křišťál, aby mu žádné zkalení nebránilo vidění. Vidění je poznání! Člověk, který je čistého srdce, dokončil zde svůj úkol a může pak stoupat ke Světlu.“